1 hour payday loans

ŘECKO - květen

Meteora

Díky za každé nové ráno ... na Meteoře.

Deštivé počasí nás provází po celou cestu do entomologického ráje, kterým Řecko bezesporu je. Nejedeme k moři. Kolem toho jen projíždíme. Pokud si pokládáte otázky typu: Proč tam jedeme, když nemíříme k moři? Opusťte prosím tuhle stránku. Zřejmě jste se proklikali na špatný odkaz. Díky.

Řecko má snad nejlepší entofaunu jakou si člověk dokáže představit. Pravidelně a hlavně opravdu často se z Řecka popisují nové druhy. I když je to země kam se poslední dobou jezdí, stále je tam spoustu neprobádaných míst. Je na co se těšit. Mými spolupachateli se stávají Karel a Štěpán. Náš plán je jasný. Během deseti dnů chceme projet celé Řecko až na nejjižnější cíp Peloponésu. Po cestě zastavovat na předem vytipovaných místech a setkat se všemi špekózními* tesaříky. Pro tento nelehký úkol volíme jistotu auta z půjčovny. Důvodem číslo jedna, je nutná potřeba opravdu velkého zavazadlového prostoru. Chceme ho využít k nabrání dřeva s vývojovými stádii tesaříků. Jelikož tři broučkaři dokáží za desetidenní výpravu nasbírat tolik dřeva, jež se rovná devítinásobku hmotnosti každého z nich, je velký kufr nezbytný. Důvodem číslo dva a tři je spolehlivost a úspornost. Žádné z našich vlastních aut nesplňuje všechny tři nezbytné podmínky. Nepsaným důvodem číslo čtyři je, že si nikdo z nás nechce zničit své auto. Entomologické výpravy by totiž měli být zařazeny do povinných crash testů Euro NCAP. Myslím, že ani čelní náraz nedokáže tak nevratně zničit interiér jako dvacetidenní užívání auta několika broučkaři. Cena za čištění interiéru, kterou uvádějí autopůjčovny, se v tomto ohledu zdá jako velmi směšná. Rádi ji podstoupíme. Já bych interiér vozu deratizovat nechtěl. Značnou část výpravy navíc auto tráví mimo zpevněné cesty při hledání nových lokalit.

cestou necestou cestou necestou

Cestou necestou se přibližujeme Řecku. Foto č.1 - autor Štěpán Hofmeister (upraveno), foto č. 2 - autor Karel Hodek (upraveno). 

Volba cizího auta je tak tou nejlepší, kterou můžeme udělat. Malé pochybnosti o správnosti výběru modelu, pociťuji pouze tehdy, když pro mě kluci přijedou. Po otevření kufru našeho velkoprostorového Fordu Mondeo v kombi verzi, vidím několik nacpaných tašek, které sahají až po střechu. Pojal jsem podezření, že se mnou kluci na tuhle výpravu nepočítají. Když do zavazadlového prostoru dokážu narvat ještě několik malých drobností, jako jsou stan, spacák, karimatka, campingová židlička, dvě tašky s oblečením, dvě bedýnky s jídlem, pár kartónů vod a vína, můžu jet i já. Víno samozřejmě za účelem líčení návnad na tesaříky. A nějaké to ovoce ve skladném tekutém stavu, abychom ušetřili nějaké to místo. Účel - prevence zažívacích potíží.

Meteora

Meteora

Meteora

Meora. Mniši jsou tiší, jsou tiší jak myši, a do kroniky píší ...

Meteora

Meteora

V klášteře nemají pohodlí, celý čas prakticky promodlí, když utichne bzukot včel, jdou spáti do prostých cel...

Nálada v týmu je dobrá. Se Štěpánem konverzujeme a seznamujeme se s vlastnostmi našeho nového vozu. Karel se do konverzací zapojí jen málokdy. Když se zapojí, většinou už si nezakonverzujeme my se Štěpánem. Na tento vtipný handicap jsme si všichni, co Karla známe, už dávno zvykli. Naopak, bereme ho jako fakt a zpestření výpravy. Navíc, když začne Karel mluvit o tesařících, není třeba jej přerušovat. Naopak. Je nutné vytáhnout poznámkový bloček a zapisovat. Nemluví totiž jen tak do větru. O tesařících toho ví jako málokdo. Co je bohužel horší, trápí ho bolest zad. Má dokonce takové bolesti, že celou cestu musí ležet. Teď si zpětně uvědomuju, že i brouky vlastně sbíral pouze v leže. Cesta ubíhá rychle. Nikde nezastavujeme. Bo, není čas. No a taky v tom dešti, to nemá moc velký význam. Občas pro zpestření úmyslně vjedeme na nějaký ten hrbol, kámen či mimo zpevněnou cestu. To abychom se ujistili, že Karla nepřestala záda bolet.

Meteora Meteora

Meteora

Meteora

Mniši jsou tiší a od lidí se liší, že zájmy mají vyšší, a ne ty pozemské, nemyslí na ženské ...

Výprava to byla více než akční. Hlavně vzhledem k tempu s minimálními časy na zastávky a spoustě kilometrů za volantem. V terénu tak nezbývalo mnoho času na focení. Berte to prosím tedy jako jistou omluvu kvality mých fotek. Ty od kluků jsou samozřejmě dokonalé. Pokud jsem si výpravu chtěl dostatečně užít, a já chtěl, foťák jsem vytahoval minimálně. Dokonce jsem někdy fotil i na mobil, který byl vždy po ruce. Ano. Já vím. Zvěrstvo! Při přesunech jsem někdy natáčel na akční kamerku GoPro Hero4, která se na podobné výpravy opravdu hodí. Je skladná, nerozbitná, voděodolná a bordeluvzdorná. Na entomologické výpravy ji můžu opravdu jen doporučit. V článku hodně využívám fotek spolupachatelů. Zejména potentního fotografa Karla, který se nebál mačkat spoušť i v těch nejchoulostivějších chvilkách. Vzhledem k morálním pravidlům internetu jich mnoho nejde použít. Samozřejmě všechna fota zveřejňuji s jejich laskavým svolením. 

Meteora Meteora

1.) Meteora. 2.) Štěpán konvertuje od života v blahobytu a přebytku k osvícenému života mnichů. Nevyjel. Jeho hříchy byly těžké. Strhl výtah. Foto č.2 autor Karel Hodek (upraveno)

Meteora

Meteora Meteora

Meteora

Meteora. Čipy a baterie fotoaparátů prodělávají největší zátěžový test. Fotografování se nejde ubránit. Mystické místo. Foto č. 1,2,3,4 - autor Karel Hodek (upraveno).

Meteora Meteora

Foto č.1) Štěpán fotí milou japonskou turistku ... posílá ji na okraj skály pro lepší záběr. Foto č.2) Já fotím Karla. Štěpán hledá milou japonskou turistku.

Prvních 1500 km se nic zajímavého nestalo a tak přeskočím rovnou do kapitoly s názvem „Makedonie“. Tam jsme nic nenašli. Mám pocit, že Štěpán v reportu všechny nálezy z oblasti Makedonie nějak trefně shrnul do jednoho krátkého, ale výstižného slova. Nemůžu si na něj vzpomenout. Tím se rychle dostáváme do Řecka, kde už to začne být zajímavé.

Anixi

Coptosia albovittigera Heyden, 1863 Coptosia albovittigera Heyden, 1863

1.) Anixi. 2.) Barbarina nausicae (Rejzek, Kakiopoulos, 2004) 3.) Coptosia albovittigera Heyden, 1863. Foto č. 1,2,3 - autor Karel Hodek (upraveno)

Na první zastávce v okolí Greveny očumujeme profláknutou lokalitu na tesaříka Barbarina nausicae (Rejzek, Kakiopoulos, 2004). Jsou tady. Je jich dost. Potkáváme se tady i s jinými druhy jako jsou Agapanthia maculicornis maculicornis (Gyllenhal, 1817), Agapanthia violacea (Fabricius, 1775), Phytoecia caerulea (Scopoli, 1772, Phytoecia pustulata (Schrank, 1776), Pedostrangalia verticalis (Germar, 1822), Cortodera humeralis (Schaller, 1783), Stenopterus rufus rufus (Linnaeus, 1767), Cribridorcadion kozanii kozanii Breuning, 1962. Ze dřeva se snažíme dostat vývojová stádia tesaříků Purpuricenus graecus graecus Slama, 1993 a Ropalopus  varini (Bedel, 1870). Což se daří. Příjemná zastávka.

Chlorophorus hungaricus Seidlitz, 1891

Chlorophorus hungaricus Seidlitz, 1891. Autor Karel Hodek (upraveno).

Grevena

Cestou do Alberta. Sběr větviček s Purpuricenus graecus graecus Sláma, 1993. Autor Karel Hodek (upraveno).

Purpuricenus graecus graecus Sláma, 1993

Purpuricenus graecus graecus Sláma, 1993. Autor Karel Hodek (upraveno).

Dlouho se tady nezdržujeme. O kousek dál už nás čeká miniaturní, ale o to krásnější Coptosia  albovittigera Heyden, 1863, na živné rostlině Alkannia graeca (Boraginaceae). To na květech bílojetelu (Dorycnium sp.) se vyhřívají desítky kousků druhu Chlorophorus hungaricus Seidlitz, 1891. Já se pak chvíli věnuji mým oblíbeným Agapanthiím. Z těch tady vykoukávám Agapanthia cynarae cynarae (Germar, 1817), Agapanthia kirbyi (Gyllenhal, 1817) a opět Agapanthia maculicornis maculicornis (Gyllenhal, 1817) s Agapanthia violacea (Fabricius, 1775). Další druhy jako Opsilia coerulescens (Scopoli, 1763), Chlorophorus figuratus (Scopoli, 1763) a Dorcadion kozanii daccordii Pesarini & Sabbadini, 2007 podtrhují tohle celkem úspěšné odpoledne. Proto si dopřáváme zasloužený odpočinek s výhledem na okouzlující Meteoru. Zvládneme pár fotografií do rodinného alba, několik piv a grilované souvlaki. Na první den v Řecku to není špatné.

Meteora Meteora

Zasloužený odpočinek v Meteoře. Zakončení úspěšného prvního dne výpravy. Autor Karel Hodek (upraveno). 

Další den nás čeká výstup na pohoří Ossa Oros. Cestou malá zastávka na zavalitém druhu tesaříka Cribridorcadion etruscum etruscum (Rossi, 1790), který je zajímavý nejen svou velikostí, ale také výskytem. Nikdy jsem ještě nehledal Dorcadiona v borovém háji pobíhajícího po jehličí. Je to opravdu ojedinělý zážitek. Prvně jsem samozřejmě skeptický. Na podobných lokalitách, které slouží jako špatný vtípek různých dobráků za účelem zmatení a falšování lokalit, jsem už byl mnohokrát. Když zahlédnu první valící se tělo dorcadiona mezi borovými šiškami, nemám již sebemenších pochyb o správnosti místa. Super! I přes značně pozdní termín pro tento druh tesaříka, jsme celkem úspěšní. Na broucích je ale vidět, že už tady dlouho pobíhat nebudou a jejich čas se chýlí ke konci.

Lokalita Cribridorcadion etruscum etruscum (Rossi, 1790) Cribridorcadion etruscum etruscum (Rossi, 1790)

Lokalita tesaříka Cribridorcadion etruscum etruscum (Rossi, 1790). Autor Karel Hodek (upraveno).

Ossa Oros Morimus funereus Mulsant, 1863

Ossa Oros. Morimus funereus Mulsant, 1863.

Ossa Oros Ossa Oros

Ossa Oros. Cestou necestou za tesaříkem Ropalopus siculus (Stierlin, 1864). Autor Karel Hodek (upraveno)

V okolí nás nepřekvapí opět několik obligátních tesaříků Agapanthia violacea (Fabricius, 1775), Agapanthia cynarae cynarae (Germar, 1817), Paracorymbia fulva (De Geer, 1775), Stenurella septempunctata (Fabricius, 1792). Z letargie mě vytrhne pouze párek tesaříka Purpuricenus desfontainii inhumeralis Pic, 1891. Tento skvostně vzhlížející druh potěší vždy. Ve vyšších polohách jsou pak v chrpách schouleny kousky druhu Cortodera differens Pic, 1898, kterého si však pracovně přejmenováváme podle jejich aktuálního objevitele na Cortodera hofmeisteri. Jsme přesvědčeni, že to jednou bude samostatný druh. Zmiňuju to proto, abyste s tím počítali.

Ossa Oros - Spilia

Ossa Oros - Spilia. Naleziště tesaříka Purpuricenus desfontainii inhumeralis Pic, 1891.

Ossa Oros

Ossa Oros

Cortodera differens Pic, 1898

Ossa Oros. Cortodera differens Pic, 1898.

Do místních lesů nás žene touha po vzácném druhu Ropalopus siculus (Stierlin, 1864) a tak po pár kilometrech opouštíme zpevněnou cestu a bloudíme někde po lesních cestách s nejistým cílem. Přesto se Štěpánovi daří vysekat larvy tohoto hustého** druhu. My s Karlem nejsme nijak zvlášť úspěšní a z deprese nás nedostávají ani druhy jako Cerambyx scopolii (Füssli, 1775), Morimus funereus Mulsant, 1863, Pedostrangalia verticalis (Germar, 1822), Paracorymbia pallens (Brullé, 1833, Clytus rhamni rhamni Germar, 1817, Anoplodera sexguttata (Fabricius, 1775), Stenurella septempunctata (Fabricius, 1792), Stenopterus rufus rufus (Linnaeus, 1767), Stenopterus atricornis Pic, 1891. Když Štěpán nachází druh Stictoleptura scutellata scutellata (Fabricius, 1781) a larvy tesaříka Leioderes kollari (Redtenbacher, 1849), měníme destinaci. Pro nocleh si na počest úspěšného Štěpánova dne vybíráme vysokohorskou louku s jeho Cortoderou. Stavíme stan, večeříme a vysílením upadáme do bezvědomí. Tempo výpravy je neúprosné. V noci je tady šílená zima, ale naštěstí příšerně fouká.

Korint

Korint. Limni Vouliagmensis.

Korint Korint

Korintský průplav. Foto č.2 - Autor Štěpán Hofmeister (upraveno)

Dalšího dne natěšením a zimou nemůžeme dospat. Opět se posouváme o další stovky kilometrů směrem na Peloponés. Cesta po dálnicích v celém Řecku je celou výpravu velmi příjemná. Řeckem cloumá ekonomická krize. Všichni několikrát otáčí euro v ruce, než se ho rozhodnou utratit. Téměř nikdo tady nejezdí autem. Dálnice jsou prázdné. Vlastně je to až strašidelné. Kolikrát desítky kilometrů nepotkáváme ani jedno auto. Aby toho nebylo pro Řecko málo, klube se tady uprchlická krize. Hlavně na severu Řecka při hranicích s Makedonií potkáváme pochybné skupinky více než méně opálených turistů. Potulují se bezděčně kolem dálnice a směřují na sever. Na některých odpočivadlech raději  nezastavujeme. Ze skupiny dvaceti až třiceti zanedbaně vzhlížejících hochů bloumajících po parkovišti má člověk přirozený respekt. Policie má zřejmě jiné starosti a za celý pobyt nepotkáváme ani jednu silniční hlídku. Nepřítomnost řidičů a zejména policie z nás dělá nehorázné prasata silnic. A to bohužel nepřeháním. První dva dny se snad i stydím. Postupně se měním v pravého balkánce na silnicích. O dost rychlejší proměnu prodělává Štěpán. S Karlem ho podezříváme, že porušování všech předpisů se mu snad i líbí. Možná má na balkáně nějaké příbuzné. Jezdí opravdu jak hovado. Naší nejoblíbenější hláškou se stává ta ze Simpsonových: „Lituju ty ubohý pitomečky na dálnici:  Plyn, brzda, klakson, plyn, brzda, klakson, klakson, facka, plyn, plyn, plyn … „ :D

Začalo to drobným překračováním rychlosti. Naší běžnou dálniční rychlostí je něco přes dvě stě a v obci nemáme průměr pod sto. Ignorovat semafory na světelných křižovatkách mně trvá asi nejdéle. Za jedno odpoledne však barvy splývají v jednu svítivě zelenou. Teď se za to zpětně stydím, ale fakt se to nedalo. Prázdné dálnice připomínající spíše závodní okruhy a jsou i ve dvoustovce bezpečné. Alespoň pro jiné účastníky provozu.  No a stát na červenou, když široko daleko není ani jedno auto či živá duše … to se nám opravdu nechce. Omlouvám se, Řecko.

Přejezdy mezi lokalitami jsou dlouhé, ale my se snažíme čas zkrátit na minimum. Díky prázdným cestám se nám to opravdu daří. Na Peloponésu se ocitáme tak nějak rychleji, než původně čekáme. Tento obrovský poloostrov nabízí spoustu endemitních druhů a je opravdu velkým entomologickým lákadlem. Na tuto posvátnou entomologickou půdu chci vstoupit s čistou duší a rozkrokem. Proto když  Karel nachází larvy druhu Pogonocherus  plasoni Ganglbauer, 1883 v blízkosti Korintské šíje, já se v poklidu cáchám v moři. 

Peloponés. Karyes.

Oxylia duponcheli (Brullé, 1832) Oxylia duponcheli (Brullé, 1832)

Karyes. Oxylia duponcheli (Brullé, 1832)

Na Peloponésu jsem jako smyslů zbavený a dožaduju se neustálých zastávek na průzkum bohaté místní entomofauny. Kluci jsou v klidu. Ti už na Peloponésu byli, tudíž na všechno nečumí s otevřenou hubou jako já. Pro entomologa je to opravdu jako vstup do jiného světa a věřím, že si tím prošel každý, kdo Peloponés navštívil. Při první delší zastávce už vybíhám na louku a mému oku neunikají kousky jako Oberea taygetana (Pic, 1901), Oxylia duponcheli (Brullé, 1832), Cortodera aspromontana Müller, 1948, Agapanthia cynarae cynarae (Germar, 1817), Agapanthia cardui (Linnaeus, 1767), Opsilia coerulescens (Scopoli, 1763), Pedostrangalia verticalis (Germar, 1822), Paracorymbia pallens (Brullé, 1833), Grammoptera auricollis bipustulata Steiner, 1975, Vadonia bisignata (Brullé, 1832). V okolí Karyes pak nacházíme nocoviště a spřádáme plány na další den.

Oberea taygetana (Pic, 1901) Oberea taygetana (Pic, 1901)

Oberea taygetana (Pic, 1901)

Dopoledne vyrážím se sklepávadlem na další krutopřísný*** druh tesaříka. Je to kulervoucí***** Calchaenesthes oblongomaculata (Guérin-Méneville, 1844) patřící do rodu Purpuricenů, kde se nachází ty nejvícmegakulervoucí******* druhy tesaříků. Alespoň co se týká vzhledu. Jinak jsou to obyčejní červení tesaříci s různě velkými, všemožně natvarovanými skvrnami. Vypadají jeden jako druhý a rozdíl si u nich najde jen ten, kdo ho chce najít.

Stromy jsou tu sežrané od kalamity nějakých housenek. Je umění najít strom, který má alespoň částečně listy. I když se mi daří takový strom najít, když do něj klepnu, sklepávadlo se prohne pod tíhou desítek spadlých housenek. Hnus. Když opomenu skutečnost, že plachta je zničená od exkrementů, je problém mezi tučnými těly housenek najít tenounké tělo tesaříka. Přesto to nevzdávám. Když na kraj sklepávadla dopadne první drobné tělíčko druhu Calchaenesthes oblongomaculata (Guérin-Méneville, 1844), je to jako dostat injekci adrenalinu přímo do srdce. Krásný brouk! Pokračuju dál. Je do děsná dřina, ale když najdu několik opravdu vhodných stromů, úspěch se stupňuje.

Karyes

Lokalita tesaříka Calchaenesthes oblongomaculata (Guérin-Méneville, 1844)

Kromě tohoto krasavce tady Karel mezitím nachází vývojová stádia nového druhu Purpuricenus comenius (Vartanis & Ambrus, 2015). Taky tady poletují druhy jako Anastrangalia dubia moreana (Pic, 1906), Pedostrangalia verticalis (Germar, 1822), Cortodera aspromontana Müller, 1948, Grammoptera auricollis bipustulata Steiner, 1975, Stenopterus rufus rufus (Linnaeus, 1767), Stenopterus atricornis Pic, 1891, Oberea taygetana (Pic, 1901), Vadonia bisignata (Brullé, 1832), Opsilia coerulescens (Scopoli, 1763), Paracorymbia pallens (Brullé, 1833), Clytus rhamni rhamni Germar, 1817, Saperda quercus quercus Charpentier, 1825, Stictoleptura cordigera (Füsslins, 1775). Odpoledne zaskakujeme do okolí Vitiny, kde jsou na chrpách opět Cortodera differens Pic, 1898 a na hlohu např. Anastrangalia dubia moreana (Pic, 1906), Callimoxys gracilis (Brullé 1832, Molorchus minor (Linnaeus, 1767), Anaglyptus luteofasciatus (Pic, 1905) a nesmím zapomenout na několik kousků Oxylia duponcheli (Brullé, 1832) sedících na hadincích. V dutinách javorů posedávají druhy Rhamnusium graecum graecum Schaufuss, 1862 a Leioderes kollari Redtenbacher, 1849. V podvečer lovíme velký druh Morimus asper asper (Sulzer, 1776) a Štěpánovi se daří odchytnout po cestě běžící zajímavou černou formu Herophila tristis tristis (Linnaeus, 1767), kterou čeká popis na samostatný poddruh. Pak se pokazí počasí, a jelikož to podle předpovědí nevypadá na změnu k lepšímu, míříme co nejvíce na jih.

Arcadia

Arcadia

Arcadia. Herophila tristis tristis (Linnaeus, 1767) /Herophila tristis schurmanni Sama & Rappuzzi n. ssp. in description/

Morimus asper asper (Sulzer, 1776)

Morimus asper asper (Sulzer, 1776)

Arcadia. Morimus asper asper (Sulzer, 1776) 

Morimus karel hodek (Holomčík, 2015)

Morimus karel hodek (Holomčík, 2015). Foto Štěpán Hofmeister (upraveno).

Náhoda sehraje důležitou roli při půlnočním bloudění v průtrži mračen uprostřed Aeropoli. Potkáváme spřízněnou duši ze Slovenska. Musím říci, hodí se to. Všímavá paní poznává českou SPZetku a nezdá se jí termín naší návštěvy ani počasí, který se nehodí na pobyt u moře. Proto zastavuje a nabízí pomoc. Nechceme se vnucovat, ale paní je již rozhodnutá nás někde ubytovat. Během minuty vbíhá do nějakého domu a budí majitele luxusního hotelu na náměstí. Vše je zařízeno. Pak ještě dlouho klábosíme u recepce. Padne řeč na ekonomickou krizi a život v Řecku. Potvrzuje nám teorii prázdných silnic z důvodu počátku ekonomické krize. Zajímavé bylo, že večer v restauracích nebylo po krizi ani památky. Holt jiná kultura. Každý začne šetřit na něčem jiném. S jejím vysvětlením se spokojíme a s velkým díky se rozloučíme. Pobyt v krásném hotelu nám hodně pomáhá. Přebíráme materiál, odpočíváme a vnitřně se intoxikujeme ohnivou vodou. 

Vitina Vitina

Vitina Vitina

Vitina Vitina

Vitina a večeře. Foto č. 2-6 autor Karel Hodek (upraveno)

Aeropoli

Aeropoli Aeropoli 
Aeropoli. Pes přítel člověka. Lovecký salám přítel entomologa. Tenhle byl už pár dní starý. Přítel člověka za něj byl rád. Foto č. 1,2 - autor Karel Hodek (upraveno).

Ráno je opět krásně a vyrážíme zpět do terénu. Zastavujeme poblíž pobřeží, prohledáváme květy vítečníků (Spartium sp.) a okolíkovitých rostlin z čeledi Apiaceae. Nacházíme opět spoustu druhů jako Purpuricenus budensis (Götz, 1783), Purpuricenus desfontainii inhumeralis Pic, 1891, Stictoleptura cordigera (Füsslins, 1775) , Chlorophorus sartor (Muller, 1766), Pseudovadonia livida (Fabricius, 1776), Vadonia bisignata (Brullé, 1832), Stenurella melanura samai Rapuzzi, 1995, Stenopterus atricornis Pic, 1891, Pedostrangalia verticalis (Germar, 1822), Paracorymbia pallens (Brullé, 1833),  Clytus rhamni rhamni Germar, 1817, Axinopalpis gracilis (Krynicki, 1832), při cestách taky Pilemia hirsutula moreana Breuning, 1943, Oxylia duponcheli (Brullé, 1832), Phytoecia virgula (Charpentier, 1825) a Agapanthia kirbyi (Gyllenhal, 1817). Chvíli ještě dřevařím kukly endemitního druhu Parmena novaki Sama, 1997 v suchých větvičkách stromového pryšce Euphorbia dendroides.

 Lakonia. Vachos.

Lakonia. Vachos. Autor Karel Hodek (upraveno).

Lakonia. Vachos.

Lakonia. Vachos.

Lakonia. Vachos.

Pilemia hirsutula moreana Breuning, 1943 Pilemia hirsutula moreana Breuning, 1943

Lakonia - Vachos. Pilemia hirsutula moreana Breuning, 1943

Agapanthia kirbyi (Gyllenhal, 1817) Agapanthia kirbyi (Gyllenhal, 1817)

Lakonia - Vachos. Agapanthia kirbyi (Gyllenhal, 1817). 

Lakonia. Vachos.

Lakonia. Vachos.

Purpuricenus desfontainii inhumeralis Pic, 1891 Purpuricenus desfontainii inhumeralis Pic, 1891

Purpuricenus desfontainii inhumeralis Pic, 1891

Purpuricenus budensis (Götz, 1783)

Purpuricenus budensis (Götz, 1783)

Lakonia. Vachos.

Lakonia - Vachos. Lokalita Purpuricenus budensis (Götz, 1783) a Purpuricenus desfontainii inhumeralis Pic, 1891.

Purpuricenus budensis (Götz, 1783)

Purpuricenus budensis (Götz, 1783). Foto Karel Hodek (upraveno).

Vadonia bisignata (Brullé, 1832)

Vadonia bisignata (Brullé, 1832)

Další zastávkou je endemitní druh Helladia  flavescens (Brullé, 1832) na kterého se opravdu moc těším. Na stupnici zajímavosti se pro mě pohybuje někde mezi tesaříkem hustokrutopřísným**** a megakulervoucím******. Na tento druh musíme vyšplhat po táhlých a klikatých cestičkách do pohoří Taygetos. V okolí místního kláštera se tady na bodlácích vyskytuje tento zajímavý endemit. Po příjezdu zjišťujeme, že opravdu hodně fouká. Vlastně je to taková malá vichřice. Přesto to nevzdáváme a naše odhodlanost je brzy odměněna. Nejenže nacházíme hledaného macatého tesaříka, ale také další druhy Pilemia hirsutula hirsutula (Frölich, 1793), Agapanthia violacea (Fabricius, 1775) a opravdu dobře živené kousky Agapanthia cynarae cynarae (Germar, 1817).

Kastanya

Lokalita Helladia  flavescens (Brullé, 1832).

Kastanya

Jak to vidí Helladia  flavescens (Brullé, 1832). Autor Karel Hodek (upraveno).

Helladia  flavescens (Brullé, 1832)

Helladia  flavescens (Brullé, 1832)

Helladia  flavescens (Brullé, 1832)

Helladia  flavescens (Brullé, 1832) - autor Karel Hodek (upraveno).

Lokalita Helladia  flavescens (Brullé, 1832)

Lakonia. Kastanya.

Lakonya. Kastanya. Lakonya. Kastanya.

Lakonya. Kastanya. Trochu nám tady foukalo. Foto č.1 a 2 - autor Karel Hodek (upraveno).

Lakonia. Kastanya.

Lakonia. Kastanya.

Nocležiště Eratini

Eratini Eratini

Nocoviště na pláži - Eratini. Foto č. 1,2 - autor Karel Hodek (upraveno).

Ještě ten den opouštíme Peloponés a táboříme na nádherné pláži s vyhlídkou na moře. Další den je opět spíše přibližovací a míříme zpět na sever k Meteoře. Cestou neodoláváme výšlapu na pohoří Parnass, kde úspěšně pronásledujeme tesaříka Herophila fairmairei (Thomson, 1857). Kromě úžasného zážitku s tímto druhem, si na vlastní kůži vyzkoušíme, jak rychle se dokáže na horách změnit počasí. Pohybovat se uprostřed dešťového mraku je zážitkem, který si příště rád odpustím. I tak opouštíme tohle místo nadmíru spokojeni. Když na lokalitě druhu Cribridorcadion vincenzae Pesarini et Sabbadini, 2007 nacházíme pouze torza mrtvých brouků, už nás nic nezdržuje a ještě ten den přijíždíme zpět k Meteoře. Ta se pro naši výpravu stává neoficiálním základním táborem. Dalšího dne dopoledne ještě sbíráme větvičky s druhem Purpuricenus graecus graecus Slama, 1993 a Ropalopus  varini (Bedel, 1870), ale opět potkáváme spoustu dalších druhů tesaříků Axinopalpis gracilis (Krynicki, 1832), Phymatodes alni alni (Linnaeus, 1767), Purpuricenus kaehleri kaehleri (Linnaeus, 1758), Paracorymbia pallens (Brullé, 1833), Stenopterus rufus rufus (Linnaeus, 1767), Pedostrangalia verticalis (Germar, 1822), Chlorophorus figuratus (Scopoli, 1763), Anoplodera sexguttata (Fabricius, 1775), Pseudovadonia livida (Fabricius, 1776), Clytus rhamni rhamni Germar, 1817, Alosterna tabacicolor (De Geer, 1775), Rutpela maculata (Poda, 1761), Exocentrus adspersus Mulsant, 1846 a Carilia virginea thalassina (Schrank, 1781). 

Parnass

Herophila fairmairei (Thomson, 1857)

Parnass. Herophila fairmairei (Thomson, 1857).

Parnass

Parnass nastavuje svou odvrácenou tvář.

Herophila fairmairei (Thomson, 1857)

Kopulující páreček druhu Herophila fairmairei (Thomson, 1857).

Herophila fairmairei (Thomson, 1857)

Herophila fairmairei (Thomson, 1857). Foto Karel Hodek (upraveno).

Herophila fairmairei (Thomson, 1857)

Herophila fairmairei (Thomson, 1857). Foto Karel Hodek (upraveno).

Ještě týž den odpoledne vyjíždíme zase do hor, kde si krom přítomnosti medvědů užíváme i přítomnost zajímavých tesaříků. Karel a Štěpán se věnují dolování larev tesaříka Saphanus piceus bartolonii Sama et Rapuzzi, 1993. Já mezitím objevuji přítomnost poměrně čerstvě popsaného druhu Epoptes markusi Rapuzzi, Sama & Kotán, 2013. Když zjististíme, že na cestičkách neběhají jen medvědi, ale i Cribridorcadion taborskyi Heyrovsky, 1941, jsme poměrně spokojeni.

Metsovo

Metsovo. Lokalita tesaříka Epoptes markusi Rapuzzi, Sama & Kotán, 2013.

Epoptes markusi Rapuzzi, Sama & Kotán, 2013

Epoptes markusi Rapuzzi, Sama & Kotán, 2013

Epoptes markusi Rapuzzi, Sama & Kotán, 2013

Epoptes markusi Rapuzzi, Sama & Kotán, 2013

Epoptes markusi Rapuzzi, Sama & Kotán, 2013

Epoptes markusi Rapuzzi, Sama & Kotán, 2013. Foto Štěpán Hofmeister (upraveno).

Lov Epoptes markusi Rapuzzi, Sama & Kotán, 2013

Z pohledu Epoptes markusi Rapuzzi, Sama & Kotán, 2013. Foto Karel Hodek (upraveno).

Metsovo

Brum, brum, brum. O čem se zdá medvědům? Hlavu, zadek, nohu schovej do brlohu. Brum, brum,brum. Brum, brum, brum. Metsovo.

Chýlil se konec našeho pobytu v Řecku. Nastal čas prozkoumat i okolí základního tábora. Dáváme si rozchod. Zajímají mě zakrslé doubky. Když na jednom z nich najdu můj první kus megakulervoucího****** tesaříka Aegomorphus krueperi (Kraatz, 1859), jsem ten nejšťastnější člověk v okolí Meteory. Samozřejmě mimo zdejších mnichů a japonských turistů, kteří se tváří šťastně za všech okolností. Najít Aegomorphuse, není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Dostal jsem radu, hledat spíše na ležícím roští, než na stojících stromech. Ukazuje se jako velmi dobrá. Nejvíce kusů leze právě na suchých větvičkách. I tak nějaké kousky vykoukám na kůře stojících stromů. Maskované tělo tesaříka dokáže pořádně potrápit a znepříjemnit hledání. Štěpán se o tom přesvědčí, když nachází jednoho krásného samce na větvi stromu. V poklidu si ho prvně vyfotí. Až večer při prohlížení fotek zjistí, že vedle něj seděl další tesařík. Nepříjemné.

Meteora

Okolí Kastraki. Meteora. Místo, kde by se chtěl narodit každý tesařík.

Aegomorphus krueperi (Kraatz, 1859)

Kde je Waldo? Teda. Kde je Aegomorphus krueperi (Kraatz, 1859)?

Aegomorphus krueperi (Kraatz, 1859)

Aegomorphus krueperi (Kraatz, 1859) a jeho maskovací schopnosti.

Aegomorphus krueperi (Kraatz, 1859)

Aegomorphus krueperi (Kraatz, 1859). Foto Štěpán Hofmeister (upraveno).

Aegomorphus krueperi (Kraatz, 1859)

Aegomorphus krueperi (Kraatz, 1859). Foto Štěpán Hofmeister (upraveno).

Aegomorphus krueperi (Kraatz, 1859)

Hledání druhu Aegomorphus krueperi (Kraatz, 1859). Úspěšné. Foto Karel Hodek (upraveno).

Aegomorphus krueperi (Kraatz, 1859)

Aegomorphus krueperi (Kraatz, 1859). Foto Štěpán Hofmeister (upraveno).

Aegomorphus krueperi (Kraatz, 1859)

Aegomorphus krueperi (Kraatz, 1859)

Aegomorphus krueperi (Kraatz, 1859)

Selfíčko s Aegomorphus krueperi (Kraatz, 1859). Foto Karel Hodek (upraveno).

Když už je mé ego uspokojeno hledáním těchto maskovaných krasavců, Karel nás vede na tajnou mýtinu. Samozřejmě nás vícekrát zatočí kolem kopce, převede nás několikrát přes stejné místo, abychom nikdy nenašli cestu zpět. Na mě si Karel nepřijde. Všechny filmy s Vinnetouem znám nazpaměť. Vím tak přesně, že po cestě mě slunce hodinu pálilo do pravého ucha a pak do levého. Od doby co nám Karel zavázal oči, jsem napočítal dva tisíce tři sta dvacet tři kroků. Určitě bych to našel. Cha. Na mýtině zaujímáme každý své místo. Číháme na opravdu nejvícmegakulervoucího******* tesaříka Akimerus schaefferi ariannae Pesarini et Sabbadini, 2007. To číhání vlastně znamená děsně zdlouhavé čumění do korun stromů a čekání na zázrak. Hledání našeho, vzhledově velmi podobného poddruhu, funguje na stejném principu a mám s ním bohaté zkušenosti. Chci je využít i tady. Samozřejmě všichni doufáme v samici, která oproti našim velmi často varíruje do černé aberace. Po dvou hodinách koukání do modrého nebe doufám i v naprosto malého samečka. Když se v korunách stromů mihne něco červeného a máchnu pětimetrovým bidlem, jsem si jistý úspěchem. Chci už slavit. Radost mám ovšem „pouze“ z kusu samce Rhamnusium graecum graecum Schaufuss, 1862. Další dvě hodiny si jenom opaluju ksicht a tak to vzdávám a jdu se věnovat jiným broukům. 

Pilemia hirsutula hirsutula Frölich, 1793

Pilemia hirsutula hirsutula Frölich, 1793

Pilemia hirsutula hirsutula Frölich, 1793

Pilemia hirsutula hirsutula Frölich, 1793 

Pilemia hirsutula hirsutula Frölich, 1793

Pilemia hirsutula hirsutula Frölich, 1793 . Foto Štěpán Hofmeister (upraveno).

Fotím všude přítomný druh Pilemia hirsutula hirsutula Frölich, 1793 a taky po cestičkách pobíhajícím Dorcadion thessalicum Pic, 1916. Když ve vzduchu prolétne něco velkého a červeného, zdánlivě připomínající Purpuricena, instinktivně se rozbíhám. Běžím celkem dlouho. Letící červená tečka pomalu mizí někde nad vrcholky doubků v nepřístupném terénu a přemýšlím, co to mohlo být. V tom můj zrak spočine na malém keříku dubu kermesového (Quercus coccifera). Na listu sedí sameček osmihvězdičkového (viz. vysvětlivky) druhu Purpuricenus dalmatinus Sturm, 1843. Vedle něj sedí další a další kusy. Tady kopulující pár. Támhle zase dva kopulující páry. A támhle další. Doubek je ověšen jedinci tohoto druhu tesaříka. Napočítám jich nakonec kolem padesáti. Obecně jej beru, že je to jeden z nejpěknějších druhů rodu Purpuricenů. Dovedete si představit mou radost. Taková věc se přihodí jednou za život. Je to přesně ono lovecké klišé. Být ve správný čas na správném místě. Platí stále dokonale. Když o kousek dál na zakrslém doubku visí téměř na každém listu další dospělci tohoto úžasného brouka jako baněčky na ozdobeném vánočním stromku, připadám si jako v entomologickém ráji. Řecko je krásné.

Purpuricenus dalmatinus Sturm, 1843

 Vánoční stromeček a baněčky v podobě tesaříka Purpuricenus dalmatinus Sturm, 1843. Šťastné a veselé.

Purpuricenus dalmatinus Sturm, 1843

Purpuricenus dalmatinus Sturm, 1843

Purpuricenus dalmatinus Sturm, 1843 Purpuricenus dalmatinus Sturm, 1843

Purpuricenus dalmatinus Sturm, 1843

Purpuricenus dalmatinus Sturm, 1843

Purpuricenus dalmatinus Sturm, 1843

Druhý vánoční stromeček a Purpuricenus dalmatinus Sturm, 1843 všude kam se podíváš.

Purpuricenus dalmatinus Sturm, 1843

Purpuricenus dalmatinus Sturm, 1843 je vlastně běžný až obyčejný druh tesaříka. Setkání s ním je nepříjemné až otravné. Je všude.

Vytrvalec Karel je nakonec také úspěšný při čekání na přízračný druh Akimerus schaefferi ariannae Pesarini et Sabbadini, 2007. Když k tomu připočítám další běžné tesaříky jako Leiopus nebulosus nebulosus (Linnaeus, 1758), Mesosa nebulosa (Fabricius, 1781), Anoplodera sexguttata (Fabricius, 1775), Agapanthia cynarae cynarae (Germar, 1817), Agapanthia cardui (Linnaeus, 1767), Pachytodes erraticus (Dalman,1817), Xylotrechus antilope (Schoenherr, 1817), máme za sebou další úspěšný den. 

Lokalita Akimerus schaefferi ariannae Pesarini et Sabbadini, 2007

Typická lokalita druhu Akimerus schaefferi ariannae Pesarini et Sabbadini, 2007. Foto Karel Hodek (upraveno).

Akimerus schaefferi ariannae Pesarini et Sabbadini, 2007 Akimerus schaefferi ariannae Pesarini et Sabbadini, 2007

Akimerus schaefferi ariannae Pesarini et Sabbadini, 2007. Foto Karel Hodek (upraveno).

Den stále nekončí. Přesunujeme se do nedalekého pohoří Pindos. Ještě za slunečného svitu šplháme na horskou louku, kde úspěšně pronásledujeme druhy Cribridorcadion thessalicum giachinoi Pesarini et Sabbadini, 2007, Cribridorcadion taborskyi Heyrovský, 1941 a Herophila tristis tristis (Linnaeus, 1767). To je ale jenom takové podvečerní zpestření s překrásnou vyhlídkou do okolí. Zaskočíme na dobré jídlo a spřádáme taktiku na večerní lov.

Pindos

Pindos

Pindos

Pindos a výhledy, které se neokoukají. Řecko je krásné!

Pindos Pindos

Lokalita tesaříků Cribridorcadion thessalicum giachinoi Pesarini et Sabbadini, 2007 a Cribridorcadion taborskyi Heyrovský, 1941. Foto č. 2 Štěpán Hofmeister (upraveno).

Cribridorcadion taborskyi Heyrovský, 1941

Cribridorcadion taborskyi Heyrovský, 1941

Cribridorcadion taborskyi Heyrovský, 1941 

Cribridorcadion taborskyi Heyrovský, 1941

Cribridorcadion taborskyi Heyrovský, 1941. Foto Štěpán Hofmeister (upraveno).

 Cribridorcadion thessalicum giachinoi Pesarini et Sabbadini, 2007

Cribridorcadion thessalicum giachinoi Pesarini et Sabbadini, 2007

Herophila tristis tristis (Linnaeus, 1767)

Herophila tristis tristis (Linnaeus, 1767)

Cílem má být vyvrcholení celé výpravy. Ultramegavzácný tesařík Leptorhabdium nitidum Holzschuh, 1974 řadící se do více než osmihvězdičkové kategorie (tu ve vysvětlivkách nehledejte). V podvečer se rozmísťujeme na předem vytipovaném místě a čekáme. Kolem nacházíme běžnější druhy Clytus arietis (Linnaeus, 1758), Morimus asper asper (Sulzer, 1776), Callimus angulatus (Schrank, 1789), Obrium brunneum (Fabricius, 1793), Molorchus minor (Linnaeus, 1767), Anastrangalia dubia (Scopoli, 1763), Stenopterus rufus rufus (Linnaeus, 1767) a Štěpán, který je už znám tím, že vrtá do všeho nožíkem, jako vždy něco vyvrtá. Tentokrát larvy druhu Purpuricenus globulicollis globulicollis (Dejean, 1839). Zdánlivě poklidnou podvečerní atmosféru narušuje výprava z Maďarska v čele s Attilou Kotánem, která má viditelně stejný cíl. My máme v týmu Karla. Jeho čuch na tesaříky je neskutečně vyvinutý. Když nám prozrazuje způsob jak dostihnout tento přízračný druh, jsme naprosto klidní. Zatímco maďaři více než hodinu zběsile poletují v okolí, my čekáme. Čekáme na tu správnou dobu. Přichází. Máme několik minut na to, abychom Leptorhabdium chytli. Vnímám jen tlukot srdce. Je naprosto pravidelný. Naprosté ticho. Jen pobíhající maďaři. Slyším jak na zem dopadá rezavé jehličí uschlé jedle. Na mýtinu vyběhne sova a někde z lesa se ozve zahoukání srny. Jing a jang. Naprosté soustředění. Po čele pomalu stéká kapička potu. Maďaři stále zoufale pobíhají. Je to tady. Zen. Je to jako vítr. Nemůžete jej uchopit, můžete jej ale vdechnout, cítit a přijmout jako vaši součást. Naprosté souznění s přírodou. Koncentrace, koncentrace a zase jen koncentrace. Maďaři už nemají sílu pobíhat a vzdávají to. Spatřuji uvolněnou a volně plynoucí sílu jak mnou prostupuje. Pravda či cesta se stává skutečností. Osvobození mysli a těla. Hladina alfa. Vyměšování po několika řeckých pivech. Konečně. Prázdnota. Začínám volně pobíhat. Stejně jako maďaři.

Poslední večeře Poslední večeře

Poslední večeře. Autor tohoto výjevu Leonardo da Karlos. Foto Karel Hodek (upraveno).

Poletující tenounké tělíčko mizící někde v šeru okraje lesa. Tep se zvyšuje a běžím. Nedívám se pod nohy a sleduji jen konec pětimetrového bidla, kterým instinktivně máchnu v místě, kde tuším, že zmizel letící brouk. Koukám do síťky a nevěřím svým očím. Je to on. Ultramegavzácný tesařík Leptorhabdium nitidum Holzschuh, 1974. Další kousky následují. 

Pindos

Lokalita ultramegavzácného tesaříka Leptorhabdium nitidum Holzschuh, 1974 

122 karlos

Leptorhabdium nitidum Holzschuh, 1974

Po cestě domů můžeme rekapitulovat tuhle úspěšnou a hektickou výpravu. Ač se to zpočátku zdálo nemožné, za pár dní jsme objeli všechna místa, která jsme měli naplánovaná a všude jsme slavili úspěch. Potkali jsme téměř devadesát druhů tesaříků a další ještě čekají ve větvičkách v insektáriích. I když jsme se pohybovali na předem vytipovaných místech, objevili jsme i nová místa a pronikli do bionomie zajímavých druhů tesaříků. Osobní zkušenosti jsou k nezaplacení. No a hlavně jsme si udělali nefalšovanou entomologickou radost v pohodové partě bláznů, kteří sdílejí stejný koníček. A o tu nám šlo nejvíc. Je jasné, že se do Řecka rád vrátím. 

Partička

... tak zase někdy v Řecku.

Vysvětlivky používaného slangu (pro staré):

(pro zjednodušení jsem vytvořil malou škálu hodnoty tesaříků, přičemž vycházím z výrazů běžně používaných mládeží na I. stupni ZŠ … pozn. uvádím pouze ty slušné)

*špekózní                                             = vzácný

**hustý                                                = zajímavý

***krutopřísný                                     = ještě víc zajímavý

****hustokrutopřísný                          = zajímavější než víc zajímavý

*****kulervoucí                                    = poměrně dost hezký

******megakulervoucí                          = ještě hezčí než poměrně dost hezký

*******nejvícmegakulervoucí               = nejhezčí ze všech ještě hezčích než poměrně dost hezkých

********úplněnejvícmegakulervoucí     = nejvíc nejhezčí ze všech ještě hezčích než poměrně dost hezkých


SEZNAM TESAŘÍKŮ

  1. Aegomorphus krueperi (Kraatz, 1859)
  2. Agapanthia cardui (Linnaeus, 1767)
  3. Agapanthia cynarae cynarae (Germar, 1817)
  4. Agapanthia kirbyi (Gyllenhal, 1817)
  5. Agapanthia maculicornis maculicornis (Gyllenhal, 1817)
  6. Agapanthia violacea (Fabricius, 1775)
  7. Akimerus schaefferi ariannae Pesarini et Sabbadini, 2007
  8. Alosterna tabacicolor (De Geer, 1775)
  9. Anaglyptus luteofasciatus (Pic, 1905)
  10. Anastrangalia dubia (Scopoli, 1763)
  11. Anastrangalia dubia moreana (Pic, 1906)
  12. Anoplodera sexguttata (Fabricius, 1775)
  13. Axinopalpis gracilis (Krynicki, 1832)
  14. Barbarina nausicae (Rejzek, Kakiopoulos, 2004) 
  15. Calchaenesthes oblongomaculata (Guérin-Méneville, 1844)
  16. Callimoxys gracilis (Brullé 1832
  17. Callimus angulatus (Schrank, 1789)
  18. Carilia virginea thalassina (Schrank, 1781)
  19. Cerambyx scopolii (Füssli, 1775)
  20. Clytus arietis (Linnaeus, 1758)
  21. Clytus rhamni rhamni Germar, 1817
  22. Coptosia  albovittigera Heyden, 1863
  23. Cortodera aspromontana Müller, 1948
  24. Cortodera differens Pic, 1898
  25. Cortodera humeralis (Schaller, 1783)
  26. Cribridorcadion kozanii daccordii Pesarini & Sabbadini, 2007
  27. Cribridorcadion kozanii kozanii Breuning, 1962
  28. Cribridorcadion taborskyi Heyrovsky, 1941  
  29. Cribridorcadion thessalicum giachinoi Pes. et Sab., 2007
  30. Cribridorcadion thessalicum Pic, 1916
  31. Cribridorcadion vincenzae Pesarini et Sabbadini, 2007
  32. Epoptes markusi Rapuzzi, Sama & Kotán, 2013 
  33. Exocentrus adspersus Mulsant, 1846
  34. Grammoptera auricollis bipustulata Steiner, 1975
  35. Helladia  flavescens (Brullé, 1832)
  36. Herophila fairmairei (Thomson, 1857)
  37. Herophila tristis schurmanni Sama & Rapuzzi (n. ssp. in description) 
  38. Herophila tristis tristis (Linnaeus, 1767) 
  39. Chlorophorus figuratus (Scopoli, 1763)
  40. Chlorophorus hungaricus Seidlitz, 1891
  41. Chlorophorus sartor (Muller, 1766)
  42. Leioderes kollari Redtenbacher, 1849
  43. Leiopus nebulosus nebulosus (Linnaeus, 1758)
  44. Leptorhabdium nitidum Holzschuh, 1974
  45. Mesosa nebulosa (Fabricius, 1781)
  46. Molorchus minor (Linnaeus, 1767)
  47. Morimus asper asper (Sulzer, 1776)
  48. Morimus funereus Mulsant, 1863
  49. Oberea taygetana (Pic, 1901)
  50. Obrium brunneum (Fabricius, 1793)
  51. Opsilia coerulescens (Scopoli, 1763)
  52. Oxylia duponcheli (Brullé, 1832)
  53. Pachytodes erraticus (Dalman,1817)
  54. Paracorymbia fulva (De Geer, 1775)
  55. Paracorymbia pallens (Brullé, 1833)
  56. Parmena novaki Sama, 1997
  57. Pedostrangalia verticalis (Germar, 1822)
  58. Phymatodes alni alni (Linnaeus, 1767)
  59. Phytoecia caerulea (Scopoli, 1772)
  60. Phytoecia pustulata (Schrank, 1776)
  61. Phytoecia virgula (Charpentier, 1825)
  62. Pilemia hirsutula hirsutula (Frölich, 1793)
  63. Pilemia hirsutula moreana Breuning, 1943
  64. Pseudovadonia livida (Fabricius, 1776)
  65. Purpuricenus budensis (Götz, 1783)
  66. Purpuricenus comenius (Vartanis & Ambrus, 2015)
  67. Purpuricenus dalmatinus Sturm, 1843
  68. Purpuricenus desfontainii inhumeralis Pic, 1891
  69. Purpuricenus globulicollis globulicollis (Dejean, 1839)
  70. Purpuricenus graecus graecus Slama, 1993
  71. Purpuricenus kaehleri kaehleri (Linnaeus, 1758)
  72. Rhamnusium graecum graecum Schaufuss, 1862
  73. Ropalopus  varini (Bedel, 1870)
  74. Ropalopus siculus (Stierlin, 1864)
  75. Rutpela maculata (Poda, 1761)
  76. Saperda quercus quercus Charpentier, 1825
  77. Saphanus piceus bartolonii Sama et Rapuzzi,1993
  78. Stenopterus atricornis Pic, 1891
  79. Stenopterus rufus rufus (Linnaeus, 1767)
  80. Stenurella melanura samai Rapuzzi, 1995
  81. Stenurella septempunctata (Fabricius, 1792)
  82. Stictoleptura cordigera (Füsslins, 1775)
  83. Stictoleptura scutellata scutellata (Fabricius, 1781)
  84. Vadonia bisignata (Brullé, 1832)
  85. Xylotrechus antilope antilope (Schoenherr, 1817)